|
|
||||||||||||||||||||||||
13.10.2007 Podzimní zkoušky OMS Praha západ - ChýněMáme za sebou druhý pokus o podzimní zkoušky a tentokráte už pokus úspěšný! Dva týdny jsme poctivě trénovali vlečky a ten trénink jsme tento víkend zúročili. Tentokrát jsme jeli i s mým talismanem Nikolou, které nám zatím vždy "přinesla" první cenu, jen na podzimkách v Nebušicích s námi nebyla, a tam jsme vypadli. Takže pro příště na zkoušky jen s Nikolou. Taky bych jí chtěla moc poděkovat za to, že mi asistovala u tréninku, tahala mi vlečky a vydržela se mnou celé dlouhé zkoušky včetně úmorného závěrečného čekání. Sraz jsme měli v myslivecké chatě v Chýni. Vyrazili jsme ráno v osm a po menším bloudění jsme v půl deváté dorazili na místo. Dala jsem si již tradičně panáka na nervy, to musím, protože jinak bych se složila u první disciplíny a šli jsme na nástup. Ve skupině jsme byli tři ženské, jeden slídič v podobě Dixi a dva zlatí retrívři. Vylosovala jsme si číslo devět, což bylo poslední. Byla jsem ráda, nerada chodím první. A jeli jsme do honitby, která byla hned za vesnicí. První šli na řadu retrívři a pak už my na slídění. Naše oblíbená disciplína. Všechno bylo v pohodě, sluníčko nás příjemně hřálo a Dixi slídila a slídila. Po dlouhých třiceti minutách si konečně vypíchla zajíce, ale nehlásila dost intenzivně, už byla unavená, jazyk až po zem, takže za tři. Vše ostatní bylo za čtyři - nos, slídění, poslušnost i stopa. Poté jsme šli na vodění na řemeni, také za čtyři a následovala dohledávka pernaté. Pan rozhodčí se nás zeptal, zda můžeme dohledávku dělat z kachnou, spadla mi čelist. Trošku jsem se ozvala, že jsme dohledávku s kachnou nikdy nedělali, takže si rozhodčí odskočili do remízku, padla jedna rána a bažant byl na světě. Trošku jsem se zalekla, protože teplou zvěř Dixi nikdy nenosila. A oprávněně... Dohledala ho rychle a čistě, ale s uchopením měla problémy, chvilku hledala vhodnou polohu, jak ho vzít do mordy, ale nakonec ho přinesla a hezky předsedla. Ale proto, že jí to uchopení trvalo, bylo to za tři. A pak už následovala naše smolná disciplína, vlečka. Když přinesli králíka, který byl větší jak Dixi, šly na mě mrákoty. Naštěstí se ukázalo, že toto asi sedmikilové "hovado" je pro retrívry, že nám přinesou zajíce. Přinesli a nebyl o moc menší, asi tak pět kilo. V tu chvíli jsme si říkala, že je v pr...., že maximum co Dixi nosila byl náš králík Pepa, který měl 3,8 kilo. No nic, jdeme na to, za pokus to stojí, říkala jsem si v duchu. Dixi se krásně nasadila, vlečku dobře vypracovala, došla k zajíci, koukla na něj, na mě, zkoušela ho zvednout a asi se jí zdál těžký a tak mi to šla říct. V tu chvíli jsem asi opravdu omdlévala... Dixinka došla ke mě, já jsem jí hned čapla a poslala jsem ji znovu. Po pár pokusech ho konečně zvedla a makala ke mě, ale po pár metrech ho zase položila a šla ke mě, takže další nasazení, o další známku dolů, ale už naštěstí poslední. Dixi pochopila, že ho fakt musí přinést až ke mě, takže ho popadla, přinesla, sedla a odevzdala. Výsledná známka byla za dva a to bylo pořád ještě do první ceny. V duchu jsem jásala, protože už nás čekala pouze kachna a to je Dixinčina oblíbená disciplína, ale nechtěla jsem to zakřiknout. Jeli jsme tedy k rybníku. Retrívři mají kachnu i s výstřelem, takže Dixi začala kňučet a nemohla se dočkat. Jeden z retrívrů dostala za tři, protože nešel dost ochotně do vody. Tak jsem jen pronesla, že teď uvidí tu ochotu... a viděli. Jedním dlouhým skokem byla Dixi ve vodě, pár temp, popadla kachnu, doplavala ke mě, sedla a odevzdala. Chytla jsem kachnu, otočila se k lidem, vyskočila jsem a zařvala: máme to!!!!!!! A byla jsem hrozně, hrozně moc šťastná. Takže máme podzimní zkoušky a ještě ke všemu v první ceně, to je sen. Když jsme v půl jedné dojeli zpět do hospody, hned jsem si dala s pány rozhodčími panáka na vítězství. Bylo totiž na co. A pak už se jen čekalo. Naštěstí bylo venku nádherně, takže jsme si rozdělali deku a váleli se venku. Dixinka musela odpočívat, protože se ji ozvalo středeční zranění. Někde si odlomila spodní část drápku, takže jí koukalo z drápu maso a po tom běhání po poli jí to začalo bolet. Kdybych věděla, že tam budeme čekat 4,5 hodiny, jela bych s Dixi domů hned. Ale to jsme nemohli vědět... Ohaři přijeli ve dvě a začali se počítat tabulky. Ve čtyři zjistili, že to počítali podle špatných tabulek, takže se to všechno začalo přepočítávat. Potom za mnou přišel hlavní rozhodčí, že jsme vítězové malých plemen, takže bych měla v závěru poděkovat rozhodčím, oms, prostě tak jak se to vždy dělá. Nějak nám vrtalo hlavou, proč jsme vítězové malých plemen my, když měl retrívr samé čtyřky a bylo nám řečeno, že my máme víc bodů. A pak se to tam začalo řešit. Tak přišel znovu pan rozhodčí, že nemám mluvit, protože neví, kdo je teda vítěz. A jelikož paní s retrívrem vyhlašovali dřív než mě a pohár byl jen jeden, tak jsme dostali jenom diplom. A já tak chtěla mít doma náš první a asi i poslední pohár... Tak asi ještě budeme muset někam na zkoušky... a nebo si nějaký koupíme...
Nástup
Čekání na disciplíny
Dohledávka pernaté
Čekání na známku
Přinášení kachny z hluboké vody
A tady už jsem spokojená... a šťastná
Čekání na závěrečné vyhodnocení
A tady už je veselo... závěrečný nástup a vyhodnocení zkoušek
Blahopřání a diplom. A byla jsem pochválena, že tak mladé slečny chodí na zkoušky mají ty psy tak "namakané"!!!! To mě potěšilo.
Tabulky:
A diplom:
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||
29.9.2007 Podzimní zkoušky OMS Praha 6 - NebušiceTak jsme absolvovali první pokus o složení podzimních zkoušek. Doufala jsem, že první pokus bude taky poslední, ale věděla jsem, že zase až tak natrénováno nemáme, ale co kdyby... No zázrak se opravdu nekonal... Jeli jsme opět do Nebušic, kde jsme měli terén už zmapovaný z vlohovek. Ráno sraz tradičně v hospodě u Ády, drobné občerstvení v podobě panáka na nervy, potom nástup, rozlosování a jelo se do honitby. Ve skupině nás bylo pět, 3 retrívři, jagoš a jediný slídič Dixi. Začali jsme netradičně vodou. Byla děsná zima, ale já jsem věděla, že Dixi vletí do vody i v lednu, takže jsem strach neměla. A opravdu. Dixi byla jedním skokem ve vodě a valila pro kachnu. Vylezla z vody, došla ke mě a... kachnu mi položila k nohám. Sem myslela že mě trefí... Takže za tři a šlo se na slídění. To je naše pohodová disciplína a já jsem ráda, když ji děláme jako první, protože se Dixi aspoň trochu unaví a pak pracuje lépe. Takže slídění, nos, stopa zvěře a chování po výstřelu za čtyři, hlas za tři. Poté jsme šli na vodění na řemeni, kde jsme vyfasovali trojku, protože se Dixi trošku předbíhala. Další disciplína byla dohledávka pernaté. Dixi nezklamala a hned mi bažanta přinesla a ukázkově předsedla, takže za čtyři. A poslední disciplína byla vlečka se srstnatou, náš kámen úrazu. Moje nervozita dosáhla maximálního stupně, neboť jsme vlečku neměli zas až tak natrénovanou. Ještě ke všemu při tažení vlečky pan rozhodčí vypíchl zajíce, což mi bylo řečeno až později, takže bylo vymalováno. Dixi se krásně chytla, doběhla do prvního oblouku a tak okamžitě zahnula doprava a šla po té čerstvé stopě. Zkoušela jsem ji na vlečku nasadit ještě dvakrát, ale marně. Takže jsme měli krásných 206 bodů, ale podzimky jsme neudělali... Takže začínáme pořádně cvičit vlečky a za 14 dní jdeme na druhý pokus. Držte nám palce...
Tabulky (originál jsme nedostali, že se prý nedávají, když to
neuděláte...):
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||
11.8.2007 Zkoušky speciální vodní práce OMS Praha západ - MS ŠeberovV sobotu jsme byli s Dixinkou na našich druhých zkouškách, a to zkouškách speciální vodní práce. Jeli jsme to jen tak vyzkoušet, protože jsme toho moc natrénováno neměli a já bych byla ráda, kdyby jsme skončili i ve třetí ceně. Ale Dixinka se rozhodla, že bude moje šikulka. Všechny disciplíny zvládla skvěle, a tak jsme si odnesly 82.bodů a I.cenu.
Čekání na nástup.
Nástup.
Losování čísel. Na nás padla 11, takže předposlední.
Stěhování se k druhému rybníku.
A jdeme na věc - přinášení kachny z hluboké vody.
Návrat z dohledávky kachny v rákosí.
Pauzu jsme vyplnili koupáním. No my... Dixi.
Chování na stanovišti.
A závěrečné vyhlašování výsledků.
Tabulky:
A diplom:
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||
20.5.2007 Zkoušky vloh loveckých slídičů OMS Praha 6 - NebušiceV neděli jsme s Dixi absolvovali naše první zkoušky, a to zkoušky vloh. Rozhodla jsem se pro Prahu 6, protože jsem se tady byla na podzim na vlohovkách podívat a zvěře zde bylo spoustu. No minulý rok určitě... Ráno jsme v půl osmé za doprovodu tety Nikoly vyrazili. Cesta byla rychlá, a tak jsme už před osmou postávali v Nebušicích před hospodou a čekali, až nám otevřou. Po zapsání všech psů a jejich veterinární prohlídce jsme všichni nastoupili na plácku vedle hospody a zkoušky byly zahájeny. Jediný špringr byla Dixi, pak tam byli jezevčíci, bordeři, jagoši, ohaři a retrívři. Slídič tedy pouze jeden, Dixi. Hned pro začátek jsem se předvedla... no já jsem za to nemohla. Pan rozhodčí na mě začal hučet, jak je možné, že jsem si vylosovala číslo sedm, když už jednu sedmičku vylosovanou mají. Po menší debatě se zjistilo, že dotyčná druhá sedmička je vlastně dvanáctka, a že si to asi pan rozhodčí blbě zapsal. Poté jsem zjistila, že právě tento prudérní pan rozhodčí je naší skupiny a polil mě studený pot. A celé to bylo zakončeno tím, že když nás pan rozhodčí počítal, tak si mě nějak záhadně nevšiml a po chvilce začal na mě řvát, kde jako jsem, když on tady počítá. Marně jsem se já a dalších asi pět lidí snažili panu rozhodčímu vysvětlit, že tady stojím celou dobu... No hezky nám to začíná, řekla jsem si a nastoupila do auta směr honitba. U honitby jsme dostali všechny potřebné instrukce a mohli jsme začít. První na ředě jsme byli my s Dixi, tak jsme šli na věc. Dixi slídila úžasně, ostatně jako vždy, takže jsme byly několikrát pochválené. Stopy na poli také byly, takže po dvaceti minutách slídění, stopa živé zvěře, nos a chování po výstřelu za 4. Hned jsme si střihli i chůzi na vodítku, ze které jsem měla trošku strach, protože je Dixi taková hyperaktivní, ale jelikož to bylo hned po slídění, byla Dixi tak unavená, že šla jako hodinky, takže taky za 4. Ale zajíc žádný, takže nás čekalo náhradní slídění. Na to jsme ale museli 3,5 hodiny čekat pod paprsky dosti žhavého slunce. Schovat se nešla kam, takže Dixi byla namáčklá pod autem a já jsem ji polévala vodou a já jsem si dost slušně spálila záda, neboť mě opravdu nenapadlo, brát si s sebou opalovací krém... Po úmorném čekání jsme nasedli do aut a přesunuli jsme se spolu s jedním jezevčíkem do náhradní, údajně více zazvěřené honitby. My jsme šli opět první na řadu. Prohledali jsme pole, křoviny, střihli jsme si naháňku, ale kde nic, tu nic. Dixi ale stále hledala, i když jsem měla pocit, že v tom 30° vedru asi dostane infarkt. Po dvaceti minutách se konečně zadařilo a Dixi si vypíchla zajíce. Zahlásila a my jsme měli vyhráno. Hlášení sice nebylo nijak extra, Dixi byla asi už dost vyčerpaná a unavená, takže za 3. I to nám bohatě stačilo, a ač nás ještě čekala ochota a chuť do vody, věděla jsem, že si domů vezeme I.cenu. Přesunuli jsme se tedy ještě k rybníku, kde jsem se jen slušně zeptala, jestli je nutné jí tam něco házet, nebo zda stačí, když tam půjde jen tak. Házet jsem nic nemusela, takže jsem jen sundala vodítko a Dixi solidní šikou zaplula do rybníku. V tu chvíli jsem jí fakt záviděla... Pan rozhodčí mě ale překvapil, chtěl ať ji přivolám, aby nám mohl dát známku z poslušnosti. Tak jsem zavelela. Dixi čouhala z rybníku jen hlava a koukala na mě s dost vypovídajícím výrazem: "Si upadla na hlavu? Já se pařím celý den na sluníčku, a když mě konečně pustíš do vody, tak s ní mám hned vylézt?!?!? Ani náhodou!!!" Trošku jsem se zalekla a zavelela znovu. Z rybníku se začala pomalu, pomaličku vynořovat Dixinka a výrazem absolutní vytočenosti, ale pak se konečně rozhoupala, došla ke mě a předsedla, takže poslušnost taky za 4. Potom jsem jí ještě nechala pořádně vyráchat a jelo se zpět do hospody. A pocity? Zkoušky byly super, my jsme dopadli skvěle a já mám fakt radost!!! Suma sumárum I.cena, 184 bodů, jedna trojka, zbytek čtyřky. Takže můžeme začít trénovat na podzimky... Ach jo...
Nástup
Pokyny od rozhodčích
A jdeme na to
Marné hledání zajíců...
A závěrečná voda
Dixinčin diplomek...
...a tabulky:
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
