PROSINEC

O víkendu jsme měli takový malý baby sraz ve Stromovce. Holky z Klamaru, Garýsek z Jindřichovských luk, no a samozřejmě Aga s Dixi. Šla s námi i Míša se smečkou, ale Enynka si hned ze začátku udělala něco s tlapkou, takže museli jít domů. Škoda...

A tady je pár fotek...

Dixi a Gary

      

Agátka a Azalka, holky z Klamar Garden

         
 

Ségry si spolu velmi rozuměly... lítaly jako o život. Ale zbytek "puberťáků" se taky nenechal zahanbit...

My chceme piškotky!!! Jen pro upřesnění... to ve vzduch je Dixi, ta aby nebyla u něčeho první...

           

No nejsou rozkošní...

Tento víkend jsme měli takový minišpringr sraz v Hostivařském lesoparku. Účast: Azalka, Robin, Péťa, Agáthka a Dixi. No a samozřejmě paničky. Moc se nám to líbilo, hlavně Dixince se líbilo blbnout s Robčou. Je to totiž stejně hyperaktivní "pako" jako ona, takže si spolu velmi rozuměli. No a Azalka, myslím, že po takovém náročném odpoledni doma už jenom spinkala a nezlobila, jako holky. Takže doufám, že si to brzo zopakujeme, protože není nic lepšího než totálně unavený špringr.

A tady je máme zlatíčka, Aga, Robin, Dixi, Péťa a Azalka.


 

Pokus o pár společných fotek. No žádná sláva...

          

Aga byla doma už tááák unavená, že musela jíst v sedě.

A tohle je ten nejkrásnější a nejlepší okamžik. Holky spinkají.

         

LISTOPAD

V listopadu jsme se rozhodli, že si uděláme menší výlet a zajeli jsme se podívat k mé sestře do Beskyd. Bylo tam nádherně... prostě návštěva se vydařila. Holky si užily čerstvý vzduch, ale hlavně.... napadl SNÍH!!!!! Dixi ho viděla prvně v životě a jak se dalo čekat, moc se jí líbil. Řádila s Agou jak šílená. Začíná se pomalu dostávat do puberty, a tak máme co dělat, aby jsme ji ukočírovali. Tolik energie, je to až nemožné, ale opravdu nechápu, kde se to v ní bere. Člověk by řekl, že po dvou hodinách v lese si bude chtít aspoň na chvilku lehnout, ale to ne. Pořád běhá, kouše Agu nebo nás, šlape nám po hlavách, prostě náš hnědobílí blázen. Docela se už těším, až dostane rozum. Aspoň malinko.....

Tak a tady jsou nějaké fotky. Nejsou moc podařené, ale znáte to... zkuste vyfotit dva špringry, pohybující se rychlostí blesku...

Dixi a její první seznámení se sněhem. Aga ta už ví, o co jde.
       

Sněhové královny

A takhle se na návštěvě válela naše malá potvůrka. No kde jinde, než na křesle.

Cesta zpátky. Konečně aspoň chvíli spaly. Dixi ve velmi zajímavé poloze.

Nora a Míša nás vytáhly na procházku do Stromovky. No, mít tak krásný a velký park hned vedle baráku, nestěžovala bych si. A holky asi taky ne. Musím říct, že s Azalkou a Enďou jsme se pěkně vyblbly a vyřádily.

No není to nádhera, naše tři hnědobílé špringří princezny...

Dixi se snažila Enynce utéct, ale marně. Enďa ji vždycky doběhla a míček ukořistila.
Neboj Eny, až vyrosteme, uvidíš, jak budeme rychle běhat...

S Norou na poli v Hostivaři. Dixi si s Azalkou moc rozumí. Konečně má kamarádku stejné váhové, ale hlavně věkové skupiny. Aga ta zatím hledala bažanty. Poslední dobou už ji pomalu nic jiného nebaví.

Tak to dole, to je Dixi. Ale Azalka taky poznala, co to je, být na zádech...
        

A tady ji máme... Azalku.

Nádhera, spinkají.... Ale jen co přijedeme domů, budou opět plné energie...

ŘÍJEN

Podzimní umělecké fotky z Kavčích hor. V hlavních rolích: Agáthka, Dixinka a Induška.

Procházka v Hostivaři. Tyhle procházky bývají poslední dobou velmi úspěšné. Agátce se pokaždé podaří vypíchnout aspoň jednoho bažanta a pořádně ho hlásit. Snad se mi to někdy podaří vyfotit... Ale hlavně, hrozně moc jí to baví. Tak jí můžu alespoň takhle dopřát trošku té lovecké práce.

Holky na lovu.

A takhle vypadá Agátina hlava po úspěšném hledání. A doma máme co dělat...

Letos asi naposled na chatě. Tak si to holky ještě pořádně užily.

Dixi má opravdu krásný postoj, nebo spíš posed?

Naše malé pako!
      

Podzimní krásky...

Pár nových fotek z víkendu na chatě.

Naši norníci. Dix se naučila hrabat a hledat myšičky docela rychle. Agáthka je dobrá učitelka.

Krásný úlovek. Dixi s drnem...

Naše krasavice.

Chceš pusinku???

Dixi v lese. Agáthku se mi nepodařilo vyfotit (pokud tedy nepočítám rozmazaný letící flek), protože jakmile přijdeme do lesa, vyrazí rychlostí blesku na průzkum a jen tak se nezastaví.

A hurá domů...

Postýlka, to je něco... Ale na Agušce se dá taky dobře válet.

ZÁŘÍ

25.9. První pražský špringrsraz

Poslední zářijový víkend se v Praze uskutečnil historicky první pražský špringrsraz. A bylo to super. Akce se konala v Hostivařském lesoparku. Pejskové se první pořádně proběhli, vykoupali v přehradě a potom nás čekaly ukázky loveckého výcviku. Nám méně zkušeným to dost pomohlo. Knížky, jsou knížky, ale praxe je to nejdůležitější. Takže holky... děkujeme!!! No a obídek v místní hospůdce taky nebyl k zahození...

Plavání asi pejsky bavilo nejvíc. A pořádně se u toho vyřádili.

Společenské foto.

Nejlepší aportér Eny a nejtrpělivější pejsek na světě Péťa

Ukázky výcviku jsem tak pozorně sledovala, že nemám žádnou pořádnou fotku v akci.
Takže alespoň vysvětlující Naďa s Kometkou.

Smečka potřebovala nové klacíčky.

Nejmladší účasníci - Garýsek a Dixinka.

A závěrečné posezení v hospůdce se nám taky líbilo. Dixi to ale trochu zmohlo.

Užívali jsme si s holkama poslední teplé dny a tak jsme se zašli vykoupat do Agátčiných oblíbených fontán. Dixi zatím jen přihlížela, ale příště už tam snad vleze taky.

Jediná použitelná fotka z procházky s Andym a Norou.

Vzali jsme Dixi na Kavčí hory, aby se seznámila s kámoškou, se kterou bude trávit spoustu času - s Indy.
Dixi se okamžitě zapojila do hry a ani ji moc nevadilo, že holky mají těžkou převahu.

Moc dobrý květináč, jenom v něm není nic dobrého...

SRPEN

A jsme zpátky z dovolené. Týden s holkama byl dokonalý... Procházky po lese, po loukách, do hospůdky na pivo, na fotbal... Myslím, že se jim týden, kdy byly nepřetržitě s námi, moc líbil. No... aspoň si nestěžovaly.

Taky jsme byli s Dixinkou na operaci, měla pupeční kýlu. Ale Dixi je naše šikulka. Neměla vůbec tendenci si vytahovat stehy a řádila, jako kdyby se nic nestalo. Jenom jsme museli holky hlídat při hrátkách (což je vlastně pořád), aby ji Aguška náhodou nestoupla na bříško. Za tři dny jdeme vyndat stehy a pak už můžou holky řádit jako o život...

A ještě jedna móc dobrá zpráva... Byli jsme v lese na houbách a najednou vedle nás vyběhl z houští srnec. Aga ho neviděla,  tak jsem ji přivedla na stopu a... byla úplně dokonalá. Okamžitě šla po stopě, lítala jak šílená a hlavně... HLÁSILA!!!!! Je to prostě naše zlatíčko. Měla jsem hroznou radost.

A tady už je máme, naše šikulky.

Dixinka po operaci. Očividně jí stehy hrozně bránily v pohybu.

Náš malý zahradník.

A boj o kostičku. Hádejte, kdo vyhrál...

Když spí, jsou stejně nejhodnější. Zvlášť, pokud se jim zrovna podaří usnout třeba v hospodě.
Ale i na chatě jsme jim za ty chvíle klidu byli docela vděční.

A na závěr jedna houbařská fotka. Zatím ještě bez plného košíku, ale to přijde.

Tak holky si spolu opravdu rozumí. Nedají bez sebe ani ránu. Aga je naše moc hodná holka a pořád si s Dixinkou hraje...

Takhle spolu holky jí a spí...

... a takhle spolu ničí.

Moje oblíbená palma.

Dixi dostala svou první buvolí kostičku. Myslím že jí móc chutnala.

Dixi poprvé na Kavčích horách.

    A tady ji máme... naše malá dračice.

Tak jsme se konečně dočkali a v sobotu 6.8. jsme si přivezli domů naši malou Dixi. Myslím, že si holky budou rozumět...

Myslím, že o gauč jsme na dobro přišli. Dixi se od Agy rychle učí...

Ale jinak se holky seznámily rychle. Až na to, že Aga nemá moc cit, takže když si s Dixi hraje, máme trochu strach, aby ji nepřerazila. Ale Dixi to zas tak moc nevadí.

A zasloužený odpočinek.

ČERVENEC

Aga se konečně naučila pořádně skákat do vody. A mě se to povedlo vyfotit...

Hlavní je, se pořádně soustředit...

... a skáčeme.

No není to nádherný úlovek.

DIXI - 6 týdnů.  Za fotky moc děkuji paní Erhartové. Jsou výborné...

Poprvé jsme se byli podívat na našeho mrňouse - DIXI. Je úžasná. Už se moc těším, až ji budeme mít doma.
 

Když už jsme byli v Jižních Čechách, zajeli jsme se vykoupat na pískovnu. Myslím, že písek, co byl nalepený na Agathtě, nedostaneme z auta už nikdy...

ČERVEN

11.6.2005 se narodila naše DIXI. Tady jsou první fotky - štěňátkům jsou 4 dny.

Tak jsme se v červnu rozhodli, že pojedeme na dovolenou. A aby toho nebylo málo, tak jsme vzali Agu s sebou. Ze začátku jsem se toho trochu bála, ale Aga byla kouzelná. Celý týden byla naložená v moři, užívala si slanou vodu a byla až neuvěřitelně hodná.

První seznámení se slanou vodou

Trocha romantiky s páníčkem...

... a plavání s paničkou

Naše malá vodní dračice

A takhle řádila celý týden

Na výletě v Rovinji

Je libo zmrzlinku?

Tak takhle vypadá, když štěká...

To je veget...

Aga & medúza

Aga & ježek

A trocha romantiky na závěr

Jako obvykle, procházka na Kavčích s Indy.

Gremlins

Agy a Indy

KVĚTEN

Poslední květnový víkend bylo tak hrozné vedro, že nám nezbývalo nic jiného, než ho strávit na chatě.
Aby to Aguška přežila, musela být pořád naložená v Lužnici. A aportovala do zblbnutí....

Hlavně nezapomenout se pořádně oklepat a vytřít do trávy...

A tuhle fotečku jsem sem prostě musela dát.... tohle je totiž čumákovec obecný

A nakonec dvě lesní fotky.

DUBEN

Koncem dubna jsme jeli na návštěvu k sestřence na statek do Českého ráje. A taky jsme se zajeli podívat na Trosky.

A společné foto.

Naše každodenní procházka na Kavčích Horách. Byl s námi i páníček, takže máme s Agou konečně společné fotky.
Chvilku vydržela pózovat a hrát si se mnou, ale potom přišli kamarádi a ti jsou přece jen zábavnější.
Zvlášť, pokud je může pořádně okusovat...

A opět na chatě. Aga se tam vždycky strašně těší. Za prvé proto, že celý víkend lítá venku a za druhé na Astičku.

Láska na první pohled...

Tak tahle fotka mě stále hodně úsilí... ale stojí za to.

Náš hlídač

BŘEZEN

Tak i k nám po dlouhém očekávání dorazilo jaro, takže jsme mohli konečně s Agou vyrazit na chatu.
A to jsme ani nevěděli, že tam budeme mít spoustu nových čtyřnohých kamarádů.

Tak tohle je ASTA, 12-ti týdenní štěně bernského salašnického psa. Myslím, že až trochu povyroste
bude mít Agatha co dělat. Ale zatím jasně vedeme....

A tohle je BAK, půlroční zlatý retrívr...

LEDEN

Tak nám konečně i v Praze napadl sníh a mohli jsme s Agou vyrazit na pořádnou sněhovou procházku.

A moc se nám to líbilo....

Aga si hned našla nějaké kamarády a zapojili do hry i páníčka...

Poznáte kdo je na fotce???

No přece naše šílené zvířátko.

I takhle může vypadat lednová procházka. Jako na jaře...

Agatha se svojí nejlepší kamarádkou bulteriérkou Indy...

A takhle vypadá, když přijdeme z procházky. Křeslo je prostě její...